Cookie Consent by Free Privacy Policy website Od roku 2014 prošlo zónou ATO v Donbasu téměř 600 tisíc Ukrajinců – strom-duvery.cz

Od roku 2014 prošlo zónou ATO v Donbasu téměř 600 tisíc Ukrajinců

Slovanský Svet, [11.03.2022 13:36]
[Forwarded from V K]
[11. 3. 8:54] X 🏳️ Vladimír 🏴 X: https://thesaker.is/the-opinion-of-a-professional-about-the-special-operation-in-ukraine-must-read/
[11. 3. 10:41] X 🏳️ Vladimír 🏴 X: Překlad strojový DeepL :

Poznámka Sakera: Jeden z našich čtenářů mi dnes poslal velmi zajímavý dokument v ruštině. Nejdříve jsem si myslel, že je to „zase to samé“ (pátá kolona), ale pak jsem ho začal číst a změnil jsem názor. Napsal to zjevně vojenský profesionál, jmenuje se Alexander Dubrovskij. Byl zveřejněn zde a zde. Takže jsem doslova *prosil* naše nové překladatele z ruštiny, aby udělali i „rychlý a špinavý překlad“, protože jsem chtěl, aby se k vám informace dostala co nejrychleji (mezitím jsem psal tohle). A jeden z nich to udělal! (Děkuji N.!!!).

I když Dubrovského názory nejsou „svatým písmem“, jeho svědectví a analýza jsou, myslím, k nezaplacení, zejména pro ty, kteří žijí v zóně A. Nemusíme souhlasit s každým písmenem, ale vyzývám vás, abyste si je přečetli velmi pozorně a celé. Považuji tento text za natolik důležitý, že ho zveřejním v rubrice „analýzy hostů“, a ne „překlady komunity Saker“, protože mu chci dopřát maximální viditelnost. Všechny naše články v rubrice „analýzy hostů“ jsou psány pro blog Saker nebo s jeho svolením, nikdy nejsou staženy z internetu bez souhlasu autora. Ale jak říká staré ruské přísloví: „Pravidla jsou pro věc a ne věc pro pravidla“ 🙂 Vždyť je to tak.

S pozdravem

Andrej

Jak jsem slíbil, o speciální operaci na Ukrajině už nic nevymýšlím a dávám slovo odborníkům.

Zdroj je mi neznámý, přišel přes WhatsApp. Je zveřejněn bez poznámek a bez úprav, pouze některá místa jsem zvýraznil.

Subjektivní názor.

(Zkusme se v situaci zorientovat bez hysterie a urážek).

Pro každého je to těžké. Naši kluci umírají. Umírají občané Ukrajiny. Ale nejtěžší je to pro vojáky, působící jak v záloze, tak ruské i ukrajinské, kteří prošli „horkými“ konflikty. Skřípu zuby z bezmoci, osobně si nejsem jistý – mohl bych dnes splnit rozkaz vrchního velitele, kdybych byl v jeho řadách. Minimalizovat civilní oběti je pochopitelné, jsme jeden národ. A jak se snažit nezpůsobit kritické škody APU – to v rámci taktiky vlastní jednotky moc netuším.

Kategoricky se ohrazuji proti zveřejňování počtu bojových ztrát, dokud operace nevstoupí do své závěrečné fáze. Je to dárek pro cizí informační válku, trumf v rukou nepřítele, rozptylování falešných informací mezi vyloženě panikáři uvnitř země: „všichni lžou, skrývají se, podceňují“, „žádná válka“, „matky, nenechte své syny“, „jak já chci mír“, „kolik krve se ještě může prolít“…

Můžete a měli byste. Vojáci a hrdinové umírají. Kteří nepřišli do armády leštit podrážkami bot dlažební kostky, ale bránit vlast. I za cenu vlastního života. To byla chyba generálního štábu, lidé by měli jasně pochopit cíle operace, její nutnost, nevyhnutelnost obětí. Nikoliv za současnou cenu.

Zní to krutě, ale taková je krutá vojenská realita. Po Vítězství utřeme slzy své i žen, pokloníme se každé vdově, matce, nevěstě, sestře za čin jejich mužů.

První fáze operace…

Podcenili jsme sílu informačního, ideologického a psychologického odporu nepřítele, čekali na nás. Doslova hned první den nás jedním kliknutím amerických krvavých prstů zbavili podpory civilního obyvatelstva a těch jednotek AFU, které byly připraveny stát se neutrálními. Miliony dolarů, tisíce ajťáků, globální mediální korporace odřízly Ukrajinu od jakýchkoli objektivních informací, u nás to smrdělo.

A hlavní ztráty jsme utrpěli v prvních třech dnech. Teď se budou rychle snižovat. Mírové a humanitární operace, jako byla ta krymská, už neprovádí ruská armáda. Bojovníci dostali jiné rozkazy, zapojili se, rozzlobili se, přeskupili se, veškeré naděje na aktivní podporu ze strany civilního obyvatelstva a těch částí AFU, které si to rozmyslely, se rozplynuly.

Slovanský Svet, [11.03.2022 13:37]
[Forwarded from V K]
Květů a chlebových bochníků bylo k vidění málo, lidé byli drceni propagandou a lží, zastrašováni nacisty k nepříčetnosti. Ve výpočtech chyběl další důležitý bod – od roku 2014 prošlo zónou ATO v Donbasu téměř 600 tisíc Ukrajinců, dnes všude doplnili územní obranu, mnozí se mají čeho bát. Zvláště v návaznosti na falešné informace o popravách bez soudu ze strany ATO.

Dovedete si představit, co jim za rok služby tam nacisté nacpali do hlavy – dali jim možnost beztrestně střílet na osady „prošívaných bund a kolorádek“, vysmívat se tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Takže výpočet pro pomoc místních obyvatel a APU byl nepřesný, rakovina v ukrajinské společnosti je prostě zrůdná. Ale… my ji vyléčíme.

Pokud vysvětlíme naši taktiku prvních dnů… jedná se o kreativně přepracovaný „průzkum bojem“ Velké vlastenecké války. Pouze s hlubokým a rychlým průnikem na nacisty obsazené území. Taktickými skupinami jsme vyprovokovali aktivitu nepřítele a záměrně vylákali části APU a Národní gardy z jejich stanovišť. S malým počtem odolávali strašlivým protiútokům tanků a obrněných vozidel, početně převyšující motorizované pěchoty.

Někdy bylo nemožné potlačit „Grady“, dělostřelectvo a minomety ukryté v obytných čtvrtích, které se přibíjely. Městské oblasti se nedaly metodicky čistit v bojových sestavách, což způsobovala podpůrná palba, útočné vrtulníky, sapéři, plamenomety, tanky přenášely kulometná stanoviště v domech a objektech sociální infrastruktury.

To je válka, kterou my veteráni neznáme. Zvlášť když máte nebe plně pod kontrolou, letiště jsou plná útočných letadel a bombardérů, v provozu jsou operační a taktické raketové systémy, je tu spousta těžkého dělostřelectva. Teď už je to jasné i civilistům: správný název pro to, co se děje, je skutečně „speciální vojenská denacifikační operace“. A demilitarizace Nezaležné byla ukončena ke konci třetího dne.

APU jako jednotná, řiditelná a efektivní struktura přestala existovat. Dnes existují desítky různě početných skupin izolovaných od sebe a ukrytých ve městech a obcích. Žádné centralizované zásobování, žádná letecká podpora, žádný přístup posil. Nejsou schopny jednat v rámci žádných plánů ukrajinského generálního štábu. Jen davy ozbrojených mužů s rozkazem postavit se na život a na smrt.

Hlavní skupiny „Sever“ a „Východ“ byly sťaty a zbaveny velení – jedná se o 22 brigád, kterým byla na začátku března svěřena čestná povinnost utopit Donbas v krvi. Předběhli jsme je o týden nebo dva a zahájili vlastní speciální operaci. Nyní se 150 tisíc lidí (spolu s národními vojáky) marinuje v „kotlích“, odříznutých od sebe navzájem. Na vteřinu – tohle udělaly menší ruské jednotky… a za pět dní.

V ostatních operačních oblastech není žádný organizovaný odpor. Oddělené části Ozbrojených sil Ukrajiny (OSU), národní prapory, sabotážní skupiny. Každý jedná podle svého uvážení, s různou mírou aktivity. Není možné se pohybovat v kolonách, přeskupovat se, doplňovat munici, pohonné hmoty, techniku ani v místních skladech, vše je systematicky ničeno vysoce přesnými zbraněmi a letadly.

Za týden či dva se 80 % AFU změní v oddíly zcela bez munice, paliva, léků a potravin. Psychicky i fyzicky vyčerpané, bez jednotného velení, cílů a úkolů. Pro armádu je to strašná věc – sklíčenost a rozklad. Zvláště pro ukrajinskou, kterou drží strach, podepřený banderovskými oddíly. Vojáci se bojí o osud svých rodin v týlu.

Druhá fáze operace…

Rozpoznatelný syrský scénář. Neutrální nebo terorismu se bojící obyvatelstvo, mezi nímž je téměř nemožné identifikovat bojovníky. Ruská armáda taková sídla nezabírá – obkličuje města banderovskými národními prapory. Brzy budeme pozorovat autobusy a „vývozní zájezdy“ směrem do západního regionu. Jakmile „dozrají“ bez podpory a pomoci zvenčí.

Na jiných místech jsou města brána do poloobklíčení, čímž jsou obránci vyzýváni, aby území opustili na vlastní pěst. Žádné organizované vojenské kolony, těžká technika – všechno toto zboží je ničeno. Jednotlivě, draze.

Slovanský Svet, [11.03.2022 13:38]
[Forwarded from V K]
Ano, existuje nebezpečí výskytu velkého počtu sabotážních skupin, nicméně strategicky se řeší tři hlavní úkoly speciální operace: minimalizace ztrát mezi civilním obyvatelstvem a infrastrukturou, našimi jednotkami a armádou Ukrajiny.

Aby se ruská a ukrajinská armáda navzájem řezaly s nadšením, to je pro Washington a euroříši příliš luxusní dárek. Banderovské „partyzánské oddíly“ vám sice půjdou na nervy, ale myšlenka velení není špatná. Stanou se legitimní kořistí protiteroristických oddílů, vojenské policie a mužů Ramzana Kadyrova z Národní gardy. Kteří teroristy neberou do zajetí, ale likvidují je, ať už je najdou kdekoli. Denacifikace v pravém slova smyslu.

Ještě smutnější osud čeká početné žoldnéře Euroreichu, z nichž se netvoří vojenské jednotky (není čas), ale sabotážní a taktické skupiny. Náš generální štáb již prohlásil, že je nepovažuje za bojovníky se všemi z toho plynoucími důsledky, žádné konvence o válečných zajatcích zde neplatí. Jsem si jist, že na tyto „vojáky štěstěny“ bude veden zvláštní, krutý a cílevědomý hon. Chudáci ďáblové…

Třetí fáze operace.

Nebudu vám podrobně vyprávět, jak a kde se boje odehrávají, na veřejnosti je dostatek informací od profesionálních odborníků. Ale všechno se děje přesně podle plánů, ještě jsme ani nezačali s přesunem záloh a už stojí v kolonách v pohraničních oblastech. Ztráty jsou nejen únosné (z hlediska vojenské statistiky) – zanedbatelné. Ani jedna jednotka nebyla vyčleněna k přeformování nebo odpočinku, což znamená, že je plně bojeschopná.

Podívejte se na mapu, odhadněte vzdálenosti, pochody, neustálé střety, přeskupování, manévrování na desítky kilometrů a nezapomeňte – proti našim chlapcům stojí třetí největší armáda v Evropě a mimořádně motivované nacistické formace. Musíme dotáhnout týl, elementárně odpočívat, udržovat techniku, provést spoustu předem nepředvídaných akcí.

Není třeba na nikoho tlačit, požadovat další rozhodné akce – Vlajky vítězství nad Mariupolem, Sumy, Černihivem, Charkovem, Oděsou a ještě zbytečnějším Kyjevem s jeho třemi miliony zpanikařených, propagandou napumpovaných občanů. Cílem operace je strategie a taktika – v této zcela nové stránce válečného umění je spěch nepřípustný.

Můj spolužák z Akademie se včera v osobním příspěvku zeptal:

Proč není vojenská pomoc Ukrajině zničena hned na příletovém letišti?

Proč je vůbec možné, aby transportéry NATO navštívily vzdušný prostor Ukrajiny?

Nemáte pocit, že naši diplomaté začínají vyčerpávat úsilí armády? … Hlavou se mi honí nejrůznější špatné myšlenky.

Podle bodu číslo tři. K žádnému vyčerpání nedojde, všechny cíle speciální operace budou splněny. To kategoricky opakuje každý den zatvrzelý Lavrov a včera to oznámil Putin. Francouzský „mírotvorce“ Macron je se svým zprostředkováním celý vymytý. A Medinskij se v Bělověžské pouti nenápadně vysmívá metrosexuálům z ukrajinské delegace. Není tam s kým mluvit.

Podívejte se na statečného vrchního velitele Ze, jak vypadá. Naprostý rozpad osobnosti pod vlivem drog. Američané mu nedovolí vyjednávat a jeho vlastní náckové ho zabijí. Úkol je jiný – úplně zničit zemi, utopit ji v chaosu, aby tam pro nikoho nic nezbylo.

Speciální operace se nezastaví, už nebudou žádné odklady. Každý den zpoždění nás kategoricky poškozuje, objevují se neplánované diplomatické, politické, ekonomické a vojenské problémy. Jen rychlost a nápor, dokud na Západě nezačnou situaci hodnotit s chladnou hlavou.

O létajících transportérech se symboly NATO dodávajících zbraně. To je nemožné, nebe nad Nezaležnou a jihem Ruska je pro lety uzavřeno. Budou se provádět pozemní dodávky z Polska. A my takové konvoje s „humanitární pomocí“ ničit nebudeme. Ptáte se proč? Raději si položte jinou otázku – kdo přesně je na Ukrajině u moci?

Naprostí nacisté. Vzali si miliony civilistů jako rukojmí ve městech bez humanitárních koridorů, nahnali vyděšené lidi do sklepů a stanic metra. Otrávení lidí lží o „ruských zvěrstvech“, masové střílení, popravy, násilí, kobercové bombardování. Umísťují civilisty se samopaly do blízkosti strategických velitelských a řídicích zařízení.

Slovanský Svet, [11.03.2022 13:38]
[Forwarded from V K]
Jako v Kyjevě u budovy SBU, těsně sousedící s katedrálou svaté Sofie.

Zelenského kurátoři a banderovské prapory inscenují humanitární katastrofu, opouštějí města a vesnice Donbasu a vyhazují do povětří vše: mosty, rozvodny, čerpací stanice. Připomeňte si osvobození Ukrajiny a rok 1945, agónii Třetí říše. Citát démona, vydaného v rozkazech o zničení celé infrastruktury Německa: „pokud je válka prohraná, je úplně jedno, že lidé budou umírat“.

Pro předvídání chování nacistů je užitečné znát historii. Taková je ideologie, společenské normy života, světonázor.

Vojenské kolony tedy nebudou zničeny ze tří důvodů. Zaprvé jsou to trofeje. Za druhé, zbraně se nedostanou k bojeschopným jednotkám ozbrojených sil Ukrajiny a národním praporům Jihovýchodu – adresáti sedí v „kotlích“. Za třetí, vše bude převáženo obyčejnými civilními nákladními automobily, týlová doprava jednotek AFU je spolu se svými součástmi buď zničena, nebo zničena ve flotilách.

Vypočítat a zasáhnout kontejnerové vozy? Ano, můžete. Jen mějte na paměti – všechny cesty k hraničním přechodům s „dobrosrdečnou Evropou“ jsou na stovky kilometrů ucpané kolonami aut prchajících Ukrajinců. Doprava je tam příšerná. V autech jsou ženy a děti. A Polsko a Maďarsko nepřesunuly kontrolní stanoviště do hloubi svého území, nezvýšily kapacitu kontrolních stanovišť o další personál.

To znamená, že ukrajinští pohraničníci se svými „kolegy“ nechávají lidi čekat celé dny, aby mohli překročit hranice. Pokračujte v popisu scénáře, s nímž Kyjev a Washington počítají? Nebo si dokážete sami domyslet, jaký televizní obraz očekává celý „civilizovaný svět“? Sní o tom, že krvežízniví Rusové začnou bombardovat civilní auta… nebo železnici.

Ale takovým scénářům je těžké věřit, každému je jasné – Ukrajina je zcela ztracená, žádné množství zbraní jí už nepomůže. Ale nějaké součástky se do Lvova určitě dostanou, dostanou je žoldáci a ideologičtí banderovci. A pak ve skupinách přistoupí k sabotážím, zastrašování místních správ po celé zemi, pokusí se narušit naše komunikace a zásobovací linky.

Ale to je další speciální operace, policejní. Taková, kterou jsou schopni provést sami Ukrajinci s minimální ruskou pomocí, jakmile překonají šok. Tohle je jejich země, oni tu žijí. Vyhlaste odměnu pět tisíc dolarů za anonymní udání – do jednoho dne skončí všichni sabotéři a partyzáni. Taková je to země.

Ale my to zvládneme dřív…

Chci vás uklidnit, už dvanáctý den naši hoši operují v jiné operační a taktické realitě, ztráty se budou rychle snižovat. Jestliže dříve platil přísný rozkaz nezpůsobit ani hypotetickou újmu civilistům, civilním objektům… dnes byl upraven. Jednou větou: „ne na úkor personálu jednotek“. Jako voják jsem naprosto spokojen: teď už je po humanitárních citlivostech – bude se pokračovat ve skutečné práci.

Střílelo se na kolonu – v reakci bude následovat celé vojensko-technické menu. Takové rozkazy fungují pouze tímto způsobem. Bude tím trpět civilní obyvatelstvo? Ano, určité ztráty jsou nevyhnutelné, ale ne naší vinou. Neútočíme na města podle Předpisů, ale obcházíme je nebo působíme chirurgicky se speciálními jednotkami, jako v Charkově. S využitím dosud zcela neznámé taktiky městského boje nočními manévrovými skupinami. O tom si promluvme zvlášť.

Nechme Ukrajince, ať si ve městech sami nakládají, tráví banderovce, kteří se v nich usadili, a „teritoriální prapory“ zblbnuté nacistickou propagandou. Kteří si tam už neví rady s rabujícími, nehledě na „odraz agrese“. To už není náš problém, jakkoli krutě ta slova mohou znít.

Konečný zlom nastane po vyčištění Charkova, zablokování nebo obsazení Oděsy. Všechny hrdinné sebeobranné síly ostatních sídel se samy rozpustí, v obklíčených městech jsou již nyní patrné zjevné známky humanitární katastrofy. Mlha, když je zcela falešná, nejrychleji opadá za tmy, osvěžujícího chladu a na lačný žaludek.

Slovanský Svet, [11.03.2022 13:38]
[Forwarded from V K]
Obyvatelstvo není morálně připraveno vydržet do poslední chvíle. Ukrajinské sociální sítě jsou už plné zpráv z míst, kde po příchodu ruské armády zůstaly místní správy, potraviny se dovážejí bez problémů, pouliční osvětlení svítí, ulice kontroluje místní policie. S každým dalším dnem falešná hysterie opadne, v omámených hlavách se objeví myšlenka: co dál?

Začnou obklíčení banderovci ve svém bezmocném hněvu páchat zvěrstva? Inu, Ukrajinci by měli tento kříž nést také sami. Samozřejmě se budeme snažit udělat vše pro záchranu dětí a starých lidí. Ale Putin nedovolí nést citelné ztráty, tohle není ta válka.

Nebyli jsme to my, kdo toho pekelného ďábla vychoval, živil, dovolil mu uchvátit moc a rukojmí v osobě celého národa. Nebyli jsme to my, kdo je vyzbrojil a poslal zabíjet Donbas, kdo je naučil nenávidět Rusy. Zločinná lhostejnost a spoluvina je také trestná. Ne námi, ale životem samotným.“

Souhlasím, že místy je to velmi cynické, ale to jen z pohledu civilisty. Jakákoli vojenská akce -to je jiná realita…

ТГ „СпокойноМаша“

Alexander Dubrovský