Oliver Adey 19. února 2022
https://gettotext.com/munich-security-conference-scholz-i-refuse-to-take-putin-at-his-word/?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=wapp
Kancléř Scholz na mnichovské bezpečnostní konferenci kategoricky odmítl ruský nárok na Ukrajinu. „Pokud se v historických knihách vrátíme dostatečně dlouho zpět, máme důvod k válkám, které mohou trvat několik set let a zničit celý náš kontinent.“
Kancléř Olaf Scholz podtrhl ochotu Západu jednat s Ruskem, ale zároveň varoval před eskalací současného konfliktu. „V Evropě opět hrozí válka a riziko je všechno, jen ne odvrácené,“ řekl Scholz v projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci.
Scholz vyzval k využití všech komunikačních kanálů: Rada NATO-Rusko, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, přímá jednání mezi Ruskem a Spojenými státy a normandský formát, ve kterém Německo a Francie jednaly mezi Ruskem a Spojené státy od roku 2014 zprostředkovávají Ukrajinu.
Podobně jako o den dříve federální ministryně zahraničí Annalena Baerbock dal Scholz jasně najevo, že z jeho pohledu má současný konflikt původ v Rusku. „Rusko učinilo otázku možného členství Ukrajiny v NATO jako casus belli [Kriegsgrund] vznesený. To je paradoxní, protože žádné rozhodnutí nečeká.“ Toho si byl vědom i Putin, dodal Scholz později na otázku bývalého amerického senátora Joea Liebermana. „Putin ví, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne. “
Rozmístění více než 100 000 ruských vojáků po Ukrajině „nebylo ničím ospravedlněno,“ řekl Scholz. Kancléř zároveň zdůraznil, že princip svobodné volby aliance „není k vyjednávání“.
„Putin se choval jako historik“
V následném rozhovoru s vedoucím bezpečnostní konference Wolfgangem Ischingerem popsal Scholz svůj postoj takto: „Co nejvíce diplomacie, aniž by to bylo naivní – to je tvrzení.“ Je třeba rozlišovat mezi legitimními bezpečnostními zájmy Ruska a neudržitelnými požadavky. Správná je dvojí strategie Západu: připravit sankce pro případ ruského útoku na Ukrajinu a zároveň vyjednávat.
„Putin pracoval jako historik,“ řekl Scholz a dodal, že to také hrálo velkou roli při společných rozhovorech v Kremlu. Kancléřka odkazovala na článek, který Putin publikoval v loňském roce s názvem „O historické jednotě Rusů a Ukrajinců“. Tento článek bezostyšně zpochybňuje státnost Ukrajiny.
Scholz zdůraznil: „Mír v Evropě lze zachovat pouze tehdy, pokud se hranice již nebudou posouvat, pokud budou přijaty. Pokud se vrátíme v historických knihách dostatečně dlouho zpět, pak máme důvod k válkám, které mohou trvat několik set let a zničit celý náš kontinent. Musí být jasné, že přijímáme hranice takové, jaké jsou, a suverenitu a integritu států, které tam jsou, a to je jediný princip, který zaručuje bezpečnost v Evropě.“
Scholz řekl, že je vždy důležité poslouchat, co říkají ostatní. S odkazem na Putina však dodal: „Kdybychom ho vzali za slovo, neměli bychom důvod být ohledně budoucnosti optimističtí. Ale já to odmítám udělat.“
Scholz označil Putinovo obvinění z genocidy za „směšné“
Scholz zdůraznil, že NATO ani EU nebudou vůči Rusku jednat agresivně. Když to říká Putinovi, vždy argumentuje konfliktem v bývalé Jugoslávii, kde NATO útočilo na nevinné lidi. Poté poukázal na to, že NATO tam chce zabránit genocidě, pokračoval Scholz. Putin pak tvrdí, že na Donbasu probíhá genocida, což je „sprostě řečeno směšné“.
Taková výměna slov mezi oběma byla veřejná minulé úterý na společné tiskové konferenci Putina a Scholze v Kremlu. V Mnichově Scholz dodal, že Putin musí pochopit, že lidé na západním Balkáně jsou připraveni stát se členem Evropské unie.
Mnichovská bezpečnostní konference začala včera v pátek a skončí v neděli. Po Scholzovi pronesla hlavní řeč o soudržnosti NATO americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Odpoledne má v Mnichově vystoupit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.